„Bioplynová stanice může být velmi dobrým základem pro energetické hospodářství obce,“

8.5.2017 | Rubrika: Paliva, vlastnosti… | Autor: Ing. Cieslar Stanislav

  Vyšlo v časopise 1/2017

„Bioplynová stanice může být velmi dobrým základem pro energetické hospodářství obce,“

uvedl v rozhovoru pro časopis Decentrál Ing. Jan Matějka, místopředseda České bioplynové asociace (CzBA), ve které působí od jejího založení v roce 2007.

Na úvod, prosím o aktuální čísla, týkající se bioplynových stanic (dále BPS).
Přesné statistiky výroby elektrické energie a tepla v bioplynových stanicích za rok 2016 ještě nejsou známy a k dispozici budou až v druhé polovině roku. Nicméně v ČR bylo nainstalováno v roce 2016 celkem 0,5 MW nových zdrojů. Celková instalace v bioplynu ke konci roku činila 358 MW a výroba z bioplynových stanic 2015 dosáhla 8 3887 GWh.

Prosím o krátký komentář těchto čísel? Proč nejsou čísla vyšší?
Klasická bioplynová stanice nemůže, na rozdíl od jiných OZE, fungovat bez provozních dotací. Ty skončily u instalací roku 2013. Nově může BPS dosáhnout jen na podporu využitého tepla, což nestačí na provoz bioplynové stanice tak, jak ji známe. Navíc se od provozní podpory odečítají investiční dotace.

Prosím o uvedení úspěšných projektů instalací v roce 2016?
Od roku 2014 byla zprovozněna jedna bioplynová stanice – v Rapotíně v roce 2016, se zaměřením na využití odpadů.

Co brání intenzivnějšímu rozvoji výroby elektřiny a tepla z bioplynu?
Kromě nevyhovující ekonomiky je zde také odpor obyvatel a institucí k bioplynu, kdy BPS je vnímána jako nebezpečný (výbušné prostředí), zapáchající a hlučný provoz. To samozřejmě při vhodném umístění a správném provozování není pravda, resp. nedochází k obtěžování okolí. Ale zásadním problémem je v prostředí prakticky bez dotací a při velmi podhodnocené ceně elektřiny, ropy a plynu najít vhodný model fungování – tedy vstupy na bázi odpadů, které přinesou i finance, a přímí odběratelé výstupů v místě.

Jak důležité pro obor bylo vypsání podpory pro provozované obnovitelné zdroje pro rok 2017?
Je třeba rozlišovat mezi podporou nových a starých zdrojů. Podpora starých zdrojů, dodatečně vypsaná na bázinotifikace EU, je pro obor zásadní. Bez ní bychom byli svědky katastrofického vývoje, kdy by se bioplynové stanice většinou zastavily a následovaly by krachy některých jejich vlastníků kvůli nesplácení úvěrů, které si na výstavbu BPS vzali. Podpora nových zdrojů je sice zajímavá, ale bez výjimečných predispozic prakticky jen minimálně využitelná.

V současné době je na území Česka několik stovek BPS. Existuje číslo o maximálním číslu počtu bioplynových stanic?
CzBA odhadovala již v roce 2010, že pro ČR je únosná a dlouhodobě udržitelná úroveň cca 750 BPS s instalovaným výkonem 500 MW. Za tímto odhadem si stojíme.

Jak je to s cenami komponent zařízení pro výstavbu bioplynových stanic? Klesají tak jako v případě např. solárních panelů u FVE?
Když si uvědomíte, co tvoří cenu technologie BPS, není možné hovořit o poklesu. Železo, beton, motory, elektro a plynoinstalace... Bioplynová stanice musí být robustní a bezpečné zařízení a není příliš kde spořit. Nejedná se z velké části o žádnou high-tech technologii, která s každou další generací ubírá na ceně nebo přidává na výkonu.

Mohl byste okomentovat přínosy a výstupy posuzování možností využití bioplynu pro energetickou bezpečnost a rozvoj obcí a mikroregionů – program Omega.
Bioplynová stanice může být velmi dobrým základem pro energetické hospodářství obce. Zejména tam, kde není k dispozici zemní plyn, by využívání biometanu, nebo i surového bioplynu k otopu výrazně vylepšilo životní prostředí (smog – emise polétavého prachu), což je zvlášť v letošní zimě aktuální. V rámci uvedeného projektu jsme zpracovali praktickou metodiku, která je k dispozici pro všechny zájemce.

Jaký máte názor na mikro (malé) bioplynové elektrárny, čili pro aplikace v rámci rodinných domků? Prosím o uvedení jednoho, dvou takových projektů (například v kombinaci se solárními panely, baterkami…). Existuje něco takového ve světě?
Mikroaplikace jsou velmi populární například ve Vietnamu nebo v Indii. Jsou to velmi jednoduché technologie, někdy na úrovni středověku. Základním předpokladem pro malé aplikace je stabilní teplé počasí. Jinak nebude vyprodukovaný bioplyn v zimním počasí stačit ani na ohřev fermentoru. A málokdo by chtěl mít domácí bioplynku v kuchyni. Proto domácí aplikace nejsou příliš reálné, spíš se dá uvažovat o malých průmyslových instalacích, kdy se BPS stane přímo součástí např. potravinářské technologie a bude umístěna ve vhodném prostředí.

Na jakých úkolech se nyní pracuje v souvislosti s vědou, výzkumem, v oblasti inovací BPS?
CzBA je aktuálně zapojena do evropského projektu Biogas Action (H2020), který vytváří prostředí pro sdílení know-how o správné praxi při provozování BPS a o nejlepších dostupných technologiích, resp. o jejich inspirativních instalacích. Dále se věnujeme projektu Technologické platformy Bioplyn 3 (OP PIK), kdy kromě vytvoření technologického foresightu, informační a networkingové podpory výzkumu, včetně aktualizace Strategické výzkumné agendy oboru a Implementačního akčního plánu, budeme pokračovat v aktivní účasti na práci Evropské bioplynové asociace či v iniciaci zejména mezinárodních výzkumných a kooperačních projektů. Témata jsou velmi rozmanitá – od dotváření správné zemědělské praxe přes technologická a procesní vylepšení produkce bioplynu, až po využití digestátu či upgrading biometanu jako paliva pro dopravu.

Jan Matějka
Věnuje se především organizaci, ekonomice a legislativě, má na starosti projekt technologické platformy Bioplyn a podílí se na výzkumných a mezinárodních projektech (nyní BiogasAction – Horizon2020). Je hlavním autorem Strategickévýzkumné agendy CzBA. Vedle aktivit svázaných s CzBA řídí ekologickou poradenskou a výzkumnou skupinu ECO trend, která kromě environmentálních služeb pro klienty realizuje řadu výzkumných projektů s tématy nebezpečných odpadů, obnovitelných zdrojů, využívání přírodních zdrojů, digestátu, biometanu, ekoinovací či energeticky efektivního stavitelství (např. Technologická jednotka pro omezenou lokální výrobu biometanu, Optimalizace použití digestátu na zemědělskou půdu nebo Ekonomika energetického využití biomasy). Jan Matějka dále působí v Jihočeském vědeckotechnickém parku, vyvíjí aktivity v oblasti udržitelné dopravy (www.cngplus.cz) nebo správy zemědělské půdy a účastní se také rozmanitých neziskových aktivit.

Fotogalerie

Bioplynová stanice v Opavě (Kylešovice)
AF POWER agency a.s.

 

AF POWER agency a. s.
Thámova 166/18
186 00 Praha 8

Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeným u Krajského soudu v Praze, oddíl B, vložka 14661,
Identifikační sídlo: 28459873

Tel.: +420 222 314 733
E-mail: decentral@afpower.cz

 

Com4In Group
Informační portál decentralnienergetika.cz

 

Časopis DECENTRÁL poskytuje důležité informace výrobním firmám či municipalitám, které se snaží o svou energetickou nezávislost nebo o snížení spotřeby energie.

Časopis Decentrál popisuje zcela konkrétní případové studie realizace lokálních zdrojů v širších souvislostech - od okamžiku projektů, přes vlastní realizaci, zkušební provoz až po zprovoznění a následnou údržbu a provoz.

Médium přináší podnětné informace o lokálních zdrojích pro případné investory, ať již jde o starostu či starostku obce či města, ředitele výrobního podniku, šéfa nemocnice, školy či hotelu, developera a podobně.

Velká část obsahu je věnována nejnovějším technologiím a řešením firem, dále pak legislativě, akumulaci energií, elektrizační sítí a podobně.

© Copyright 2002 - 2017 | AF POWER agency a. s.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu nakladatelství zakázáno.