„Větrná energetika v Česku stojí. Chybí provozní podpora. A obecně vlastně jakákoli politická podpora,“

6.6.2017 | Rubrika: Vyvedení elektřiny a tepla z decentrálních zdrojů | Autor: (red)

  Vyšlo v časopise 1/2017

„Větrná energetika v Česku stojí. Chybí provozní podpora. A obecně vlastně jakákoli politická podpora,“

uvedl v rozhovoru pro časopis Decentrál Mgr. Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).

Existují již aktuální statistiky výroby za rok 2016?
Co se týká údajů o výrobě, vycházíme z oficiálních dat zveřejňovaných Energetickým regulačním úřadem, konkrétně zejména ze čtvrtletních zpráv. Zpráva za IV. čtvrtletí roku 2016 byla zveřejněna před pár dny, takže statistiku máme čerstvě kompletní. Větrné elektrárny dodaly loni do sítě 488 141 MWh elektřiny, což je o něco méně než v roce předešlém.

Kolik bylo v ČR nainstalováno MW ve větrné energetice?
Už druhý rok za sebou jednoduchý údaj: 0 MW. Bohužel. Celková instalace ve větru k 31. 12. 2016 tak činila stále 283 MW. Výroba netto, tedy dodávka do sítě činila v roce 2015 563 500 MWh. To je množství, které by pokrylo spotřebu elektřiny pro zhruba 220 tisíc domácností.

Prosím o krátký komentář těchto čísel? Proč nejsou čísla vyšší?
Na tomto místě bych se asi mohl vrátit k rozhovoru, který jsme dělali před dvěma lety, to jsme hodnotili rok 2014. Z dnešního pohledu rok, kdy u nás byly postaveny zatím poslední větrné elektrárny. Situace se bohužel k lepšímu nijak nezměnila, možná spíše naopak, jak o tom ostatně vypovídá i nulový přírůstek instalací od té doby.

Kromě neustálých legislativních změn, omezování podpory OZE a dalších restrikcí, přinesl do oboru další nervozitu Energetický regulační úřad, který opakovaně nevypisoval výkupní ceny, nebo je vypisoval dodatečně či na poslední chvíli, a to nejen pro budoucí projekty, ale i pro projekty již delší dobu provozované. Co by se stalo, kdyby pro provozované projekty nebyla podpora skutečně vypsána? Vždyť je drtivá většina financovaná úvěry z bank, které byly poskytnuty za nějakých zákonem garantovaných podmínek! Samozřejmě, že se všichni lekli ohrožení investic, včetně bank, které postupně zpřísňují své podmínky.

Krom toho i vypsaná podpora je vlastně jen zdánlivá. Nárok na podporu mohou získat jen vybrané projekty, konkrétně projekty, které získali tzv. autorizaci Ministerstva průmyslu a obchodu do 1. října 2013 a budou uvedeny do provozu nejpozději do 6 let od získání autorizace. Kdo se nestihl do tohoto uzavřeného seznamu dostat, má smůlu. Samozřejmě i projekty s autorizací ještě v průběhu dalších povolovacích řízení odpadají a investoři nevidí za současné situace žádný smysl v tom pracovat na nových projektech.

Co brání intenzivnějšímu rozvoji výroby elektřiny z větru?
To už jsem zmiňoval dříve - v současné době je to chybějící provozní podpora. A obecně vlastně jakákoli politická podpora.

Jak důležité pro obor bylo vypsání podpory pro provozované obnovitelné zdroje pro rok 2017?
Podle našeho názoru to bylo důležité nejen pro náš obor, ale třeba také pro banky. Zkuste se zeptat ekonomů, co by se mohlo dít, kdyby vypsaná nebyla. Od začátku jsme společně s Komorou obnovitelných zdrojů energie tvrdili, že zpochybňování podpory je naprosto zbytečné, a to i z pohledu Evropské komise. Bylo to podloženo i právními analýzami. Průtahy způsobily zbytečnou nejistotu a nervozitu.

Ústav fyziky atmosféry AV ČR dokončil nové větrné mapy, a to pro malé větrné elektrárny, tedy výšku 10 m nad zemí. Co to pro obor znamená?
Vlastně nic zásadního. Větrné mapy pro výšku 10 m nad zemí existovaly již dříve, nyní by měly být ale přesnější a hlavně dostupnější pro veřejnost díky uživatelsky srozumitelné aplikaci. Malé větrné elektrárny jsou stále poměrně okrajovým segmentem, ekonomicky se zatím samostatně stále nevyplácí.

Jak je to s cenami komponent pro větrnou energetiku? Klesají tak jako v případě FVE?
V žádném případě, spíše naopak. Technologie větrných elektráren se stále zdokonalují, výrobci se snaží zvyšovat jejich efektivitu, při stejných rozměrech větrných elektráren mívají novější generace často třeba aspoň vyšší instalovaný výkon apod. Je třeba si také uvědomit, že se technologie musí přizpůsobovat rovněž lepšímu využití a ovladatelnosti v síti. V důsledku toho větrné elektrárny spíše mírně zdražují. V poměru s lepší využitelností či vyšším instalovaným výkonem však můžeme konstatovat, že jsou investiční náklady na jednotku instalovaného výkonu více méně na stabilní úrovni již několik let.

Co říkáte na pády elektráren v Německu? Může to ohrozit pohled na spolehlivost větrných elektráren?
Zejména u laické veřejnosti samozřejmě může, ale podívejme se na to z jiného úhlu: V Německu stojí přibližně 26 500 větrných elektráren. Podle našich informací se tam ročně stane přibližně šest nehod, přičemž většinou se jedná o nehody typu zlomený nebo hořící list rotoru po zásahu bleskem. To je statisticky velmi malé procento a větrné elektrárny jsou tam považovány za jedny z nejbezpečnějších staveb a zařízení.

Teď na přelomu roku to bohužel byly čtyři velké, totální nehody v krátkém čase za sebou, jednalo se ale také o starší větrné elektrárny, 16, 18, 20 let. V žádném případě to nechceme zlehčovat, nicméně když 20 let starým autům při jízdě upadne kolo, také nikdo nevolá po zákazu aut. Že se něco takového stane novému vozu, se nepředpokládá, i když stát se to samozřejmě může. 

Situaci sledujeme, víme, že se do celé záležitosti zapojila i německá asociace BWE (Bundesverband WindEnergie) a řeší nehody se soudními znalci a zástupci výrobců daných větrných elektráren.

Je třeba upozornit na to, že větrné elektrárny jsou pravidelně přísně kontrolovány podle závazných směrnic a první výsledky šetření ukazují, že v tomto směru k žádným zanedbáním nedošlo. Obecně si toto provozovatelé velmi hlídají, protože se pravidelnými kontrolami předchází nehodám a poruchám, které pak znamenají delší odstávku a ztráty na zisku. A samozřejmě také problém při řešení případné pojistné události. To nikdo z provozovatelů rozhodně riskovat nechce.

Co považujeme za důležité: ani v jednom případě se nikomu nic nestalo a nebyly způsobeny ani žádné další škody na jiném majetku.

V Polsku se údajně díky nařízení vlády zastavila výstavba větrných elektráren. Větrník s turbínou musí být vzdálen od obydlí minimálně 20 x jeho výšky, což nikde téměř nejde… Prosím o komentář a jak různá opatření, i na úrovni měst či obcí, mohou zhatit výstavbu větrných elektráren v Česku?
V Polsku se jednalo o více opatření, která postupně výstavbu větrných elektráren skutečně utlumila, stanovení minimálních odstupů od obydlí bylo myslím „posledním hřebíčkem“. 

Co se týká situace u nás, samozřejmě  i opatření obcí či krajů mají na výstavbuvětrných elektráren nemalý vliv, už jen z toho prostého důvodu, že obce a kraje vytváří své územně – plánovací dokumentace, které určují podmínky výstavby v daném území a regulují ji, vyjadřují se v rámci povolovacích řízení a podílí se na nich atd.

Zejména na úrovni krajů jsou snahy o regulaci výstavby větrných elektráren hodně patrné, snaží se podobné regulace začlenit do zásad územního rozvoje kraje. I zde byla navrhována nejrůznější opatření, ať už jsou to vzdálenosti min. 3 km od chráněných území, nebo 3 km od obydlí, což by bylo ještě více než v Polsku a mělo stejný efekt, protože takové místo, navíc s vhodnými větrnými podmínkami, v Česku asi nenajdete, atd. V několika případech zasáhl Nejvyšší správní soud, který některé regulace zrušil jako neodůvodněné a nepřiměřené.

Jaký máte názor na mini (malé) větrné elektrárny, čili pro aplikace v rámci rodinných domků? Prosím o uvedení jednoho, dvou takových projektů (například v kombinaci se solárními panely, baterkami…).
Stále platí, že jsou samostatně ekonomicky neefektivní, jejich účinnost má vzhledem k malé výšce své limity. Stále tedy zůstávají na pokraji zájmu, instalace jsou spíše výsledkem nadšení než zralé ekonomické úvahy.

Na veletrhu v Německu v září Hamburku oproti minulosti prakticky neexistovala prezentace malých větrných elektráren a jen velmi omezeně byly prezentovány možnosti baterií, vodíkového pohonu a dalších způsobů skladování elektřiny? Proč?
To by asi byla spíš otázka na příslušné výrobce či organizátory veletrhu, náš spolupracovník, který veletrh navštívil, to stejné konstatoval ve své reportáži pro Zpravodaj ČSVE. Vysvětlujeme si to tím, že od doby přesunu toho hlavního evropského oborového veletrhu z Husumu do Hamburku se veletrh více vyprofiloval a zaměřil spíše na velké onshore elektrárny, ostatní segmenty oboru zde proto byly spíše okrajově.

Pozn. bylo by možné se dostat k bližším informacím k projektu, kdy hybridní věže ve svých útrobách obsahují přečerpávací vodní elektrárnu. Tento projekt se momentálně v Německu realizuje.
Ano, jedná se o pilotní projekt u obce Gaildorf, informace se dají velice dobře dohledat na internetu. Co je pro nás zajímavé a zejména pro naše politické představitele a úřady by mělo být inspirující – podle dostupných informací se projekt začal plánovat v září 2011 a v květnu 2014 měl potřebná povolení – za necelé 3 roky! To se u nás nestává ani u jedné samostatné VtE, natož pro více a ještě s přečerpávací stanicí a nádrží.

V tomto konkrétním projektu budou stát 4 VtE, každá o výkonu 3,4 MW, vodní turbína má mít výkon 16 MW, kapacita této „baterie“ má být 70 MWh. Kromě běžně chápané výroby elektřiny z větru by tato elektrárna měla sloužit zejména pro výrobu elektřiny nutné pro regulaci. Podobný projekt samozřejmě výrazně posune možnosti využití větrných elektráren a jejich integrace v síti. Na druhou stranu je třeba střízlivě konstatovat, že nároky na lokalitu pro realizaci takového projektu jsou ještě složitější a nestačí jen dostatečný větrný potenciál.


Michal Janeček
vystudoval Pedagogickou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně. Po vysoké škole pracoval v zahraničních společnostech na manažerských pozicích v oblasti obchodu. V roce 2006 po více než 10 letech u nadnárodních společností vstoupil do prostředí větrných elektráren. Po dvou letech zkušeností s oborem byl v dubnu 2008 zvolen předsedou České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), kde se zabývá zejména mediální propagací větrné energetiky, osvětou, jednáním s politiky a úřady a navazováním mezinárodní spolupráce.

Fotogalerie

Výroba netto, tedy dodávka do sítě, činila v roce 2015 563 500 MWh. To je množství, které by pokrylo spotřebu elektřiny pro zhruba 220 tisíc domácností – ilustrační foto
AF POWER agency a.s.

 

AF POWER agency a. s.
Thámova 166/18
186 00 Praha 8

Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeným u Krajského soudu v Praze, oddíl B, vložka 14661,
Identifikační sídlo: 28459873

Tel.: +420 222 314 733
E-mail: decentral@afpower.cz

 

Com4In Group
Informační portál decentralnienergetika.cz

 

Časopis DECENTRÁL poskytuje důležité informace výrobním firmám či municipalitám, které se snaží o svou energetickou nezávislost nebo o snížení spotřeby energie.

Časopis Decentrál popisuje zcela konkrétní případové studie realizace lokálních zdrojů v širších souvislostech - od okamžiku projektů, přes vlastní realizaci, zkušební provoz až po zprovoznění a následnou údržbu a provoz.

Médium přináší podnětné informace o lokálních zdrojích pro případné investory, ať již jde o starostu či starostku obce či města, ředitele výrobního podniku, šéfa nemocnice, školy či hotelu, developera a podobně.

Velká část obsahu je věnována nejnovějším technologiím a řešením firem, dále pak legislativě, akumulaci energií, elektrizační sítí a podobně.

© Copyright 2002 - 2017 | AF POWER agency a. s.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu nakladatelství zakázáno.